Jak to slavili staří Slované

Křesťanské svátky nevznikly na prázdném místě, aspoň vypadá to tak že byly vice-méně  naplánovány na období, kdy už se něco slavilo. Z původních oslav ale zůstalo hodně – velikonoční tradice a symboly, jak je známe dnes, pochází nejen od starých Slovanů a taky jiných národů – Římanů, Řeků, Peršanů atd.,  kteří už od pradávna slavili jarní rovnodennost, vyprovázeli Zimu, radovali se že ji přežili a vítali Jaro – Slunce, Život, Plodnost.. Vzkříšení, zkratka!

Byli především zemědělci, s čímž souvisely jejich náboženské představy. Jaro vnímali jako období kdy se příroda probouzí k životu, kdy se rodí mláďata a nastává čas setí – takže je co oslavovat, že? 🙂 Dokonce i rok začínal v březnu, u některých právě na jarní rovnodennosti.

Symbolem Zimy – tmy, chladu, hladu a smrti –  byla u Slovan Morana (bohyně smrti). Na jaře ale už byla Morana slabá, řekněme – vyčerpaná, a tak se ji mohli nakonec zbavit, za pomoci, samozřejmě, Božských sil, které podle vyšších zákonů točí neustále Kolotoč Života – smrti a vzkříšení. Zvyk vynášení – zbavování se – „Zlé síly“ (Morany, Smrtky apod.) je dobře známý a na některých místech se praktikuje dodnes, i když ne vždy připadá přesně na den rovnodennosti.

„Dřevěná tyč se obalila slámou, oblékla do ženských šatů a ověsila vyfouknutými vejci a prázdnými šnečími ulitami, které symbolizovaly smrt. Průvod vesničanů tuto figurínu odnesl daleko od svých obydlí a vhodil do řeky nebo dolů ze skály. Dívky si cestou zpátky natrhaly napučené větvičky listnatých stromů, ozdobily je pentlemi a spolu s nimi přinesly do vesnice i jaro“ (http://www.milujivelikonoce.cz) – nepřipomíná to slavná Pustna povorka v Cerknici (Slovinsko)?

https://youtu.be/RiCSCUFrJQU?t=707

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

Barvení vajíček. Traduje se, že jako první vajíčka barvili Peršané, už pár tisíc let  před našim letopočtem. Perské tradice, sahající svými kořeny do kultů uctívačů slunce (které symbolizuje i bůh Mitra, viz. Mithra) prý oslovily slovanský lid ještě v době kdy Slované osidlovali Panonii (ale kdo ví přesně, to už dlouho… :))

Slované a vařená vejce barvili skoro vždy na červeno, nebo „zlato-žlutě“ (pomoci cibulkových šlupek). Slované červenou barvu milovali, nazývali ji kráskou (rus. – krasnaja). A jaký význam má vejce? No sice je to symbol života, plodnosti a zrození. Nezapomeňme taky na to, že v obdobích chudoby, hladu a neúrody byla vajíčka důležitým zdrojem bílkovin – životní síly, naděje na přežití. A nakonec, nepřipomíná zlato-žluté a kulaté vejce ten prastarý ale věčně božský a uctívaný symbol – SLUNCE.

Illustrations source: https://pust.si/  https://www.delo.si

 

SLOVENI z.s.