Lublaňská radnice, Rotovž nebo Magistrát, jeden dům se třemi jmény, byl postaven v pozdním středověku – na tomto místě stojí od roku 1484 – ale dnes není pouze sídlem magistrátu Lublaně.
V přízemí bylo místo pro schůze obce a občanů a další aktivity, v patře pak jednací síň a městská poradna. Budova byla úzká a dlouhá a opírala se o Grajski grič (kopec uprostřed města, na kterém se nachází Lublaňský Hrad). Fasády zdobily dvě sochy, vyobrazení Evy a Adama, které jsou nyní vystaveny v Městském muzeu. O pár set let později koupili další dva vedlejší domy a všechny tři spojili do radnice. Po vstupu hlavním vchodem ani nečekáme, že se ocitneme v jakémsi labyrintu velkých klenutých prostor, propojených průchody skrz galerie a vnitřní dvory.
„Rotovž“ byl mnohokrát přestavován, jelikož se vedení města rozšiřovalo. V roce 1717 se rozhodli stavbu zbořit a postavit novou. Náčrt pak nakonec zhotovil lublaňský stavitel Gregor Macek. Jeho dílem je nově vybudovaný celní trakt, lodžie a tříramenné schodiště, zbytek prý vznikl podle návrhu Carla Martinuzziho. Koncem února 1718 se již poprvé sešli na nové radnici!
Pětiboké sloupy na mohutných sloupech nad celým průčelím byly vymodelovány podle starého Rotovže. Průčelí bylo ukázkou vyzrálého baroka. Ve věži byly hodiny, nyní s letopočty 1718 a 1928, i tehdy měly kouli, která ukazovala měsíc. Světlá polovina koule a hodinové ručičky byly pozlacené a na jejich vrcholu byl měděný knoflík s železným orlem. Železného orla nyní nahradil větrný mlýn s drakem, který je symbolem Lublaně. Uvnitř domu se nachází barokní arkádové nádvoří, zdobené sgrafitovou výzdobou, v jehož rohu stojí barokní Narcisová kašna, která je dílem sochaře Francesca Robby. Kašna byla přivezena ze zámku Bokalce.
Radnice byla mnohokrát rekonstruována. V období secese došlo k přestavbě zasedací síně a balkonu, které navrhl Leopold Theyer. Objekt byl přestavěn v roce 1963 podle plánů Svetozara Križaje. Část budovy byla naposledy rekonstruována v roce 1995 podle nápadu architekta Milana Pogačnika. Rekonstrukce zahrnovala zasedací místnost, kancelář starosty a další místnosti včetně zasedací síně v prvním patře. V roce 1920 byl před vchodem do radnice postaven pomník jugoslávského krále Petra I., jehož návrh byl dílem architekta Jože Plecnika (pomník byl zničen za okupace v r.1941 italskými úřady) .
Sloveni z.s. 