KRAJINÁŘSKÁ ARCHITEKTURA & MĚSTO BRNO

Ve čtvrtek 25. ledna v přízemí kanceláře architekta města Brna, v GALERII! VSTUPTE na Zelném trhu 13. se konala vernisáž výstavy ateliérových prací studentů Ústavu zahradní a krajinářské architektury ZF MENDELU z let 2021-2023., za účasti studentů a vedoucích jejich prací. Těch, komu není jedno, jak vypadá a funguje městský prostor kolem nás, dovolíme si pozvat podívat se na tuto zajímavou výstavu.

Studenti zpracovávali reálná zadání, navrhovali konkrétní prostory – park jako vrcholné téma krajinářské architektury ve třech různých Brněnských kontextech, nebo komplexní architektonicko-krajinářské řešení centrálního prostoru Veverské Bítýšky.

Tady jsou fotografie vystavených prací a několik fotografií ze závěrečné části vernisáži, kde jsme měli možnost se pobavit s architektem Petrem Veličkou. Samotná výstava bude přístupná od 26. ledna do 22. února, každý všední den od 9 do 17 hodin. Vstup volný.

Výstava: KRAJINÁŘSKÁ ARCHITEKTURA & MĚSTO BRNO

Moravské zlato. ARÚB.

…aneb „byli jsme podívat na to co bylo k vidění…“ 🙂

Odborníci z Archeologického ústavu AV ČR v Brně ve spolupráci s Muzeem v Bruntále poprvé představili
veřejnosti v Brně unikátní nález ozdoby hlavy ze zlatého plechu z Opavska, který pochází z doby
bronzové (1300–800 př. n. l.).
Když konzervátoři téměř 50 cm dlouhý předmět detailně dokumentovali a analyzovali, zjistili, že
čelenku někdo nejméně třikrát přetepal. „Několikanásobné přetepávání výzdoby tvoří nejméně tři
koncepty motivu vyobrazeného na předmětu. Jde tak mezi předměty ze zlata o raritní doklad změny
výzdobného stylu na jediném artefaktu,“ říká Matěj Kmošek z Archeologického ústavu AV ČR,

Zájemci uviděli čelenku i 3D rekonstrukci její původní podoby

Na základě výsledků zkoumání vytvořili brněnští odborníci také digitální a fyzickou rekonstrukci
původní podoby předmětu. Použili k tomu moderních metod včetně 3D modelování, 3D tisku
a galvanoplastiky ve spolupráci s firmami Prusa Research a. s. a Electroforming s. r. o. Díky tomu jsme mohli spolu s originálním nálezem vidět jeho podobu ještě předtím, než byl úmyslně poskládán a zjevně jako obětina vložen do země.
Zlatá plechová ozdoba i proces její a rekonstrukce byl k vidění ve dvou dnech v budově
Archeologického ústavu AV ČR, Brno na adrese Čechyňská 19 v Brně: v pátek 10. 11. při přednášce

Schrödinger :) v Brně

Navštívili jsme „Schrödingera“ – největší kočko-kavárnu v Evropě! V létě 2022 se „Schrödinger“ přemístil do historických a prostor na Dominikánském náměstí 5. (bývalý domov vyhlášeného klubu Livingstone sam o sobě má velice zajímavou historii!)

Bylo to velké a zajímavé setkání, shlédli jsme dokumentární film o tom, jak to chodí v kočičím útulku, natočený fotografkou a výtvarnici Kateřinou Dubovcovou, jejíž výstava JINOTAJE je v současné době v kavárně k vidění. My jsme taky předali jeden z obrazů ze své výstavy aby se později vydražil ve prospěch kocourků 🙂

Pár nových obrazů do galerie – Aug 2023

„Zrození meče“ – Mušov 3.6.2023

Návštěva u Římanů v Mušově (Brána do Římské říše) na rituálu „Zrození meče“! V místech, kde před téměř 2000 lety tábořili slavní římští legionáři císaře Marca Aurelia, je Návštěvnické centrum – na úpatí archeologického naleziště Hradisko u Mušova.

Zde se ocitnete ve prostředí římského táboru, obklopený Římany kam se podíváš, včetně žen a dětí , a velkým množstvím předmětů z dob markomanských válek, jak nalezených tak ručně vyrobených replik – zbraně, oblečení, obuv, nádobí, nářadí, atd.. Každý se mohl zapojit nejen do ruční výroby tkaných opasků nebo keramiky – ale taky do role kováře u skutečné starověké kovárny s ručním foukačem. Poslechli jsme odborníka na kovovou výrobu o tom, jak se vyráběla legendární damašková ocel a jak se povedlo vyrobit repliky takových mečů ve výzkumné laboratoři, a mnoho dalších zajímavostí o tom, jak Římané žili, co nosili a jedli, jak se oblékali a prováděli i chirurgické operace.

Besední dům slaví 150 let – autenTICká prohlídka.

Besední dům letos slaví 150 let od svého otevření, a u té příležitosti pořádal brněnský TIC zajímavou možnost podívat se do sálů, které jinak nejsou veřejnosti otevřené. A my jsme samozřejmě vždy PRO takové příležitosti – podívat se, kam se běžně nedá.. 😀 Tím víc, že toto je místo, odkud bylo v roce 1918 vyhlášeno Československo – což se v Brně událo 29. října 1918. Do Brna se totiž vlivem zmatků a nedokonalého spojení dostala zpráva o vzniku Československé republiky se zpožděním. 

(Jako centrum české národnostní menšiny v tedy německém Brně dům navrhl v r. 1870 architekt Theophil von Hansen. nyní je to sídlo Filharmonie Brno)

Emília Rigová

Vzpomínka na krásnou a nevšední výstavu Emílie Rigové ve vídeňském muzeu MUMOK. Výstava nesla název „Nane Oda Lavutaris / Who Will Play for Me?“.

Po vstupu do expozice se ponoříte do prostředí klavírů a rostlin epifytů a obklopí vás zvuky melodií. Detektor pohybu „vyzve“ klavíry, aby zahrály vybrané skladby, jakmile se k nim člověk přiblíží. Ano, zahrají si je sami, aniž by se lidská ruka dotkla klavíru!

Na klavírech jsou umístěny vyrobené z kovu a dřeva „kotouče s drátky“, které působí účelně drsně, bez estetických úprav.
Zavěšené v sále rostliny-epifyty, pro které „hostitel“ slouží pouze jako „kotva“, symbolizují spíše symbiotický a synergický vztah mezi klavírem, návštěvníkem a „hracím mechanizmem“, než jakoukoli představu o „podivném“, exotickém nebo „divokém“.

Valašská lidová píseň „Či čorav či drábara“ („Nekradu a nevěštím“) byla v rámci performanci (vernisáže) vytesána do kamene tak, aby zůstala na výstavě přítomna jako pomník proti pomíjivosti historii.

Obrazy v brněnském „Pelíšku“

„Pelíšek“ je úžasná kočičí kavárna v Brně, kde můžete vychutnat poctivě připravenou výběrovou kávu a skvělé dortíky, vlastnoručně vyrobené podle přísně střežených receptů 🙂 A to vše ve vrnící kočičí společnosti! Všechny kočičky pocházejí z útulků a čekají tu na svůj domov. I my jsme rozhodli přispět špetkou a podařit pár obrázků, které budou vydraženy ve prospěch útulku. Odkaz na web kavárny: http://kocicipelisek.cz/

Lublaň – Radnice (Mestna hiša)

Lublaňská radnice, Rotovž nebo Magistrát, jeden dům se třemi jmény, byl postaven v pozdním středověku – na tomto místě stojí od roku 1484 – ale dnes není pouze sídlem magistrátu Lublaně.

V přízemí bylo místo pro schůze obce a občanů a další aktivity, v patře pak jednací síň a městská poradna. Budova byla úzká a dlouhá a opírala se o Grajski grič (kopec uprostřed města, na kterém se nachází Lublaňský Hrad). Fasády zdobily dvě sochy, vyobrazení Evy a Adama, které jsou nyní vystaveny v Městském muzeu. O pár set let později koupili další dva vedlejší domy a všechny tři spojili do radnice. Po vstupu hlavním vchodem ani nečekáme, že se ocitneme v jakémsi labyrintu velkých klenutých prostor, propojených průchody skrz galerie a vnitřní dvory.

„Rotovž“ byl mnohokrát přestavován, jelikož se vedení města rozšiřovalo. V roce 1717 se rozhodli stavbu zbořit a postavit novou. Náčrt pak nakonec zhotovil lublaňský stavitel Gregor Macek. Jeho dílem je nově vybudovaný celní trakt, lodžie a tříramenné schodiště, zbytek prý vznikl podle návrhu Carla Martinuzziho. Koncem února 1718 se již poprvé sešli na nové radnici!
Pětiboké sloupy na mohutných sloupech nad celým průčelím byly vymodelovány podle starého Rotovže. Průčelí bylo ukázkou vyzrálého baroka. Ve věži byly hodiny, nyní s letopočty 1718 a 1928, i tehdy měly kouli, která ukazovala měsíc. Světlá polovina koule a hodinové ručičky byly pozlacené a na jejich vrcholu byl měděný knoflík s železným orlem. Železného orla nyní nahradil větrný mlýn s drakem, který je symbolem Lublaně. Uvnitř domu se nachází barokní arkádové nádvoří, zdobené sgrafitovou výzdobou, v jehož rohu stojí barokní Narcisová kašna, která je dílem sochaře Francesca Robby. Kašna byla přivezena ze zámku Bokalce.

Radnice byla mnohokrát rekonstruována. V období secese došlo k přestavbě zasedací síně a balkonu, které navrhl Leopold Theyer. Objekt byl přestavěn v roce 1963 podle plánů Svetozara Križaje. Část budovy byla naposledy rekonstruována v roce 1995 podle nápadu architekta Milana Pogačnika. Rekonstrukce zahrnovala zasedací místnost, kancelář starosty a další místnosti včetně zasedací síně v prvním patře. V roce 1920 byl před vchodem do radnice postaven pomník jugoslávského krále Petra I., jehož návrh byl dílem architekta Jože Plecnika (pomník byl zničen za okupace v r.1941 italskými úřady) .

pár nových obrazů do galerie… :)