2010 let Emony

Před 2010 lety vyrostl na levém břehu Lublanice předchůdce dnešního hlavního města – Emona, Bylo to první římské město na území Slovinska. Rozkládálo se na ploše více než 23 hektarů, zcela obehnáno hradbami a žilo podle římského vzoru…

O Emoně jsme již psali na našem portalu, informace které se podařilo odhalit v průběhu mnoha archeologických výzkumů a rekonstrukcí jsou k nahlédnutí na stránce EMONA včetně mých fotografií, materiálů z městského muzea a veřejně dostupných videi.

Ale Emona dokaže překvapit při každém novém průzkumu, její každodenní život zůstává zčásti neznámý. Město vzniklo v době, kdy se Římská republika hroutila, a moc v Římské říši převzal císař Augustus. „August se sice postavil na první místo mezi sobě rovnými a veřejně stále uctíval ideál republiky, ale vládl absolutně a zcela proměnil obraz říše“ – říká Bernarda Županek, kurátorka starověku v Městském muzeu v Lublani. Dodává, že forma vlády, kterou zavedl Augustus, se nezměnila až do pádu Římské říše o téměř pět set let později. Když Augustus dobýval nová území, mohl založit mnoho nových kolonií, včetně Emony, která již tehdy měla v této oblasti vedoucí roli. „Bez dobrého systému by velké území ovládané Římskou říší na začátku 2. století bylo obtížné kontrolovat. Kolonisté tedy byli motorem nového způsobu života na nových územích“ – pokračuje kurátorka – „Emona fungovala jako centrum a výchozí bod pro tuto část říše, také kvůli dobré síti silnic a vodních spojení přes Lublanici. Na římské poměry to bylo bohaté město, protože mělo veškerou potřebnou infrastrukturu.“

O infrastruktuře Emony se toho ví hodně, centrální prostor města představovalo fórum, které bylo v poměru k oblasti Emona poměrně velké, ulice byly dlážděné, domy zděné, malované nástěnnými malbami a vybavené veřejnou kanalizací a ústředním topením.

„O každodenním životě Emonů však nemáme mnoho informací. Archeologie je materiálová věda, která zkoumá především předměty a dochované pozůstatky,“ přiznává Županek. „Máme informace o tom, v jakých zařízeních bydleli, jaké objekty používali, jak byla strukturována společnost. Méně se mluví o tom, jak si užívali“ – chce tuto roušku tajemství odstranit i archeolog Martin Horvat, který v posledních letech vedl téměř všechny vykopávky.

„Nedávné archeologické vykopávky přinesly mnoho nových odpovědí. Naše představa o tomto římském městě se za posledních sedm let značně změnila,“ dodává Horvat.

Život za zdmi
Jako jeden z nových milníků v poznávání minulosti Emony archeolog uvádí místo v oblasti Kongresového náměstí: „Navzdory skutečnosti, že jsme očekávali, že se Emona během svého rozkvětu rozrostla mimo hradby, nálezy mimo hradby nás překvapily, protože jsme tam nečekali tak vysokou obytnou kulturu. Archeologové objevili obytnou a průmyslovou čtvrť pod Kongresovým náměstím, dobře rozvinutým předměstím Emona.

„Hrnčířské dílny s pecemi na vypalování keramiky, až sedm vodních nádrží a budovy vytápěné podlahovým topením, což prozrazuje, že nešlo jen o jednoduché dílny,“ vyjmenovává objevy Horvat. Pod Kongresovým náměstím se skrývalo i pohřebiště s nejstaršími hroby z té doby: „Ty tři hroby patří do konce doby před naším letopočtem a začátku našeho letopočtu, takže je velmi pravděpodobné, že tam byli pohřbeni stavitelé Emony. Nové objevy také odhalují, že Emona mimo hradby se nerozšířila pouze na levém břehu Lublanice.

„Je to možná poněkud tajemná a nesmírně zajímavá lokalita, v ulici Krojaška, tedy na pravém břehu řeky, kde jsme neočekávali pozůstatky z doby římské,“ vysvětluje Horvat. S překvapením proto objevili dřevěné molo a některé stavby. „S největší pravděpodobností byl na tomto místě malý přístav nebo kotviště. Nález prozrazuje, jak rozsáhlá byla stavba Emony.“

Přestože římskou mozaiku lublaňské historie pomalu tvoří nové poznatky, oba odborníci upozorňují, že pod dnešní Lublaní se stále skrývá mnoho příběhů z minulosti. „O původu římského města Emona jsme se už hodně dozvěděli. Ale co jeho konec?“ ptá se Županekova s ​​tím, že o úpadku římského města Emona se ví jen málo. „Podle některých údajů se konec Emony datuje do 5. století, podle jiných do poloviny 6. století. Je mezi nimi sto let rozdíl. Nevíme také, jak se na zničené město uvnitř hradeb dívali ti, kteří se po zániku říše začali v okolí usazovat,“ ukazuje kurátor na některé díry v historii Emona.

zdroj: https://www.dnevnik.si/1042645019

KRAJINÁŘSKÁ ARCHITEKTURA & MĚSTO BRNO

Ve čtvrtek 25. ledna v přízemí kanceláře architekta města Brna, v GALERII! VSTUPTE na Zelném trhu 13. se konala vernisáž výstavy ateliérových prací studentů Ústavu zahradní a krajinářské architektury ZF MENDELU z let 2021-2023., za účasti studentů a vedoucích jejich prací. Těch, komu není jedno, jak vypadá a funguje městský prostor kolem nás, dovolíme si pozvat podívat se na tuto zajímavou výstavu.

Studenti zpracovávali reálná zadání, navrhovali konkrétní prostory – park jako vrcholné téma krajinářské architektury ve třech různých Brněnských kontextech, nebo komplexní architektonicko-krajinářské řešení centrálního prostoru Veverské Bítýšky.

Tady jsou fotografie vystavených prací a několik fotografií ze závěrečné části vernisáži, kde jsme měli možnost se pobavit s architektem Petrem Veličkou. Samotná výstava bude přístupná od 26. ledna do 22. února, každý všední den od 9 do 17 hodin. Vstup volný.

Kryšpín na Provázku

Dnes jsme zase navštívili Kryšpína – tentokrát na adventním jarmarku „Kryšpín na Provázku“, který se konal v prostorách divadla „Husa na provázku“ v Brně.

Charitativní kočičí spolek Kryšpín v Brně pomáhá opuštěným, nechtěným a týraným zvířatům ze soukromých kočičích útulků, azylů a depozit na jižní Moravě. Podporuje je finančně, osvětou, propagací a radami v oblasti marketingu a PR. Svou pomoc soustředí na ty osobně ověřené a registrované Krajskou veterinární správou. Spolek je přísně neziskový. Jeho členové se pomoci kočkám v nouzi věnují ve svém volném čase a bez nároku na honorář, rozdělují 100% získaných finančních prostředků. Veškeré finance, které spolek svými aktivitami získá, jsou použity na pomoc kočkám v zařízeních, která jsou k tomu určena, tedy na charitativní účely. 

Obrátit se na spolek o radu ale může každý. Sami mnozí podnikají a tak poskytují rady v oblasti marketingu a PR těm, kteří je využijí ke zlepšování životních podmínek zvířat v nouzi.

Kryšpín na Fb: https://www.facebook.com/charitativni.kocici.spolek.kryspin

Web: spolek-kryspin.cz

Jarmarku se zúčastnili:

Útulek Tibet – https://www.utulektibet.cz/

Kočičí azyl Znojemsko – http://www.kociciazylznojemsko.cz/

Opouštěné kočičí tlapky – https://www.kocicitlapky.cz/

Depozitum Jana – šance mít domov – https://www.facebook.com/people/Depozitum-Jana-%C5%A0ance-m%C3%ADt-domov/100064545438211

Moravské zlato. ARÚB.

…aneb „byli jsme podívat na to co bylo k vidění…“ 🙂

Odborníci z Archeologického ústavu AV ČR v Brně ve spolupráci s Muzeem v Bruntále poprvé představili
veřejnosti v Brně unikátní nález ozdoby hlavy ze zlatého plechu z Opavska, který pochází z doby
bronzové (1300–800 př. n. l.).
Když konzervátoři téměř 50 cm dlouhý předmět detailně dokumentovali a analyzovali, zjistili, že
čelenku někdo nejméně třikrát přetepal. „Několikanásobné přetepávání výzdoby tvoří nejméně tři
koncepty motivu vyobrazeného na předmětu. Jde tak mezi předměty ze zlata o raritní doklad změny
výzdobného stylu na jediném artefaktu,“ říká Matěj Kmošek z Archeologického ústavu AV ČR,

Zájemci uviděli čelenku i 3D rekonstrukci její původní podoby


Na základě výsledků zkoumání vytvořili brněnští odborníci také digitální a fyzickou rekonstrukci
původní podoby předmětu. Použili k tomu moderních metod včetně 3D modelování, 3D tisku
a galvanoplastiky ve spolupráci s firmami Prusa Research a. s. a Electroforming s. r. o. Díky tomu jsme mohli spolu s originálním nálezem vidět jeho podobu ještě předtím, než byl úmyslně poskládán a zjevně jako obětina vložen do země.
Zlatá plechová ozdoba i proces její a rekonstrukce byl k vidění ve dvou dnech v budově
Archeologického ústavu AV ČR, Brno na adrese Čechyňská 19 v Brně: v pátek 10. 11. při přednášce

Schrödinger :) v Brně

Navštívili jsme „Schrödingera“ – největší kočko-kavárnu v Evropě! V létě 2022 se „Schrödinger“ přemístil do historických a prostor na Dominikánském náměstí 5. (bývalý domov vyhlášeného klubu Livingstone sam o sobě má velice zajímavou historii!)

Bylo to velké a zajímavé setkání, shlédli jsme dokumentární film o tom, jak to chodí v kočičím útulku, natočený fotografkou a výtvarnici Kateřinou Dubovcovou, jejíž výstava JINOTAJE je v současné době v kavárně k vidění. My jsme taky předali jeden z obrazů ze své výstavy aby se později vydražil ve prospěch kocourků 🙂

MendelFest2023

Foto-ohlednutí za MendelFestem – Mendel festival se koná u příležitosti výročí narození Gregora Mendela, otce genetiky – letos tedy 21. a 22. července.

Tento rok v prostorách Mendelova muzea MUNI ve starobrněnském opatství připravili výstavu s interaktivními prvky :), kde si můžete zahrát na vědce a zkusit experimentovat s hráškem, dešifrovat DNA, určovat svoje
dominantní a recesivní příznaky na základě barvy očí, tvaru uši a jazyka a podobně…

„Zrození meče“ – Mušov 3.6.2023

Návštěva u Římanů v Mušově (Brána do Římské říše) na rituálu „Zrození meče“! V místech, kde před téměř 2000 lety tábořili slavní římští legionáři císaře Marca Aurelia, je Návštěvnické centrum – na úpatí archeologického naleziště Hradisko u Mušova.

Zde se ocitnete ve prostředí římského táboru, obklopený Římany kam se podíváš, včetně žen a dětí 😀, a velkým množstvím předmětů z dob markomanských válek, jak nalezených tak ručně vyrobených replik – zbraně, oblečení, obuv, nádobí, nářadí, atd.. Každý se mohl zapojit nejen do ruční výroby tkaných opasků nebo keramiky – ale taky do role kováře u skutečné starověké kovárny s ručním foukačem. Poslechli jsme odborníka na kovovou výrobu o tom, jak se vyráběla legendární damašková ocel a jak se povedlo vyrobit repliky takových mečů ve výzkumné laboratoři, a mnoho dalších zajímavostí o tom, jak Římané žili, co nosili a jedli, jak se oblékali a prováděli i chirurgické operace.

Besední dům slaví 150 let – autenTICká prohlídka.

Besední dům letos slaví 150 let od svého otevření, a u té příležitosti pořádal brněnský TIC zajímavou možnost podívat se do sálů, které jinak nejsou veřejnosti otevřené. A my jsme samozřejmě vždy PRO takové příležitosti – podívat se, kam se běžně nedá.. 😀 Tím víc, že toto je místo, odkud bylo v roce 1918 vyhlášeno Československo – což se v Brně událo 29. října 1918. Do Brna se totiž vlivem zmatků a nedokonalého spojení dostala zpráva o vzniku Československé republiky se zpožděním. 

(Jako centrum české národnostní menšiny v tedy německém Brně dům navrhl v r. 1870 architekt Theophil von Hansen. nyní je to sídlo Filharmonie Brno)

Emília Rigová

Vzpomínka na krásnou a nevšední výstavu Emílie Rigové ve vídeňském muzeu MUMOK. Výstava nesla název „Nane Oda Lavutaris / Who Will Play for Me?“.

Po vstupu do expozice se ponoříte do prostředí klavírů a rostlin epifytů a obklopí vás zvuky melodií. Detektor pohybu „vyzve“ klavíry, aby zahrály vybrané skladby, jakmile se k nim člověk přiblíží. Ano, zahrají si je sami, aniž by se lidská ruka dotkla klavíru!

Na klavírech jsou umístěny vyrobené z kovu a dřeva „kotouče s drátky“, které působí účelně drsně, bez estetických úprav.
Zavěšené v sále rostliny-epifyty, pro které „hostitel“ slouží pouze jako „kotva“, symbolizují spíše symbiotický a synergický vztah mezi klavírem, návštěvníkem a „hracím mechanizmem“, než jakoukoli představu o „podivném“, exotickém nebo „divokém“.

Valašská lidová píseň „Či čorav či drábara“ („Nekradu a nevěštím“) byla v rámci performanci (vernisáže) vytesána do kamene tak, aby zůstala na výstavě přítomna jako pomník proti pomíjivosti historii.