Koper (nebo Capodistria, protože se jedná o dvojjazyčnou oblast a druhý oficiální název města je v italštině) leží na slovinské části Istrijského poloostrova, který dnes nejlépe známe kvůli letoviskům chorvatské části Istrie. Historie Kopru sahá hluboko do minulých tisíciletí, v moderní době je Koper jedním z největších měst ve Slovinsku a také jedním z nejdůležitějších námořních přístavů této části Jadranu. Ale na mnoha místech si zachoval tvář středověkého města, kde také téměř na každém kroku najdeme známky římského období.
Římané dobyli Istrii kolem 2. století. př.n.l., v období, kdy na Istrii žilo prehistorické seskupení kmenů, kterému dnes říkáme Histri – byli to nositelé t. n. kaštelirské kultury. Porážka Histrů ve válce proti Římanům v l. 177 př.n.l. znamenala konec jejich nezávislosti a začátek romanizace Istrijského poloostrova. Přesunutím severovýchodní hranice římského státu dopředu k řece Rižana (Formio flumen) a poté k řece Raše (Arsija flumen) Istrie se stala nedílnou součástí římské říše v 10. italském regionu (Regio X) augustiniánského dělení Itálie.
Proces romanizace znamenal mimo jiné:
zakládání a výstavbu nových měst, centralizace a regulace (ve formě pozemků) městských území, tvorbu římské agrární ekonomiky – vznik mnoha farem (villae rusticae), zlepšení pozemních spojení, výstavbu nových silnic, zvýšení námořní dopravy a obchodu, zejména s Aquileiou jako ekonomickým a správním centrem celého regionu.
Římský způsob života, styl v architektuře, latinský jazyk a písmo, peněžní oběh atd. se v celé oblasti etablovaly po více než dalších tři století. S Koprem vzkvétala také Koprská krajina (Kras), kde se rozléhaly rozsáhlé vinařské oblasti. Tento způsob života přetrvával přinejmenším do konce 4. nebo i do 5. století, kdy došlo k úpadku římské říše. Mnoho výzkumů, založených na dokumentech a vykopávkách však dokazuje, že oblast byla znovu oživena už od konce 5. století, v neposlední řadě díky příchodu Slovanů.
Hodně zajímavého by se dalo říci o období raného křesťanství, kdy pozůstatky římské kultury se sousedily s počátky slovanské předkřesťanské a křesťanské kultury, „spolubydlícími“ tehdy na Istrii byli potomci původního (ilyrského?) obyvatelstva, potomci Římanů a novousedlíci – Slované. Ale o tom asi někdy příště. Artefakty z těch dob jsou vzácné, něco z toho je k vidění v městském muzeu Kopra – v jeho bohaté sbírce, která se nachází nejen ve vnitřních prostorách, ale taky na nádvoří. (viz galerii a virtuální prohlídku na stránkách muzea: http://virtual.pokrajinskimuzejkoper.si/)
Za Benátské republiky se však Koper stal správním centrem Istrie, což je dodnes popsáno v italském názvu místa – Capodistria („hlava Istrii“)
Ze sbírky Koprského muzea část 1. – doba Římská
Několik zajímavostí
Pretoriánský palác (Pretorska Palača) a centrální náměstí
Koper získal svůj první městský palác na centrálním náměstí již v roce 1254. Zlomem bylo období po velkém povstání v roce 1348, kdy začaly největší stavební zásahy na trhu. Počátky výstavby paláce nebo dvou paláců patří k době Aquilejských patriarchů, kteří dali komplexu roli správy města a jeho širšího okolí.
Pretoriánský palác v Kopru získal dnešní podobu v 17. století, kdy bylo náměstí kompletně upraveno s rozšířením katedrály a zvednutím Lodžie (Loggia). Na symbolický význam Pretoriánského paláce poukázala sochařská výzdoba fasády, ve které byly postaveny erby šlechtických rodin a busty z bílého mramoru. Na fasádě jsou dnes vystaveny kopie a originály soch a erbů (jsou uloženy v zemském muzeu v Kopru, viz galerii). Přes tureckou hrozbu a mor byla doba, kdy obyvatelé Kopru zrekonstruovali městský palác a uspořádali centrální náměstí, obdobím rozkvětu Benátské republiky – dobou, kdy byl Koper považován za „istrijské Atény“.
Město, které se mohlo spoléhat na příjmy ze solných pánví a výrobu vína a olivového oleje, se za Benátské republiky značně rozvíjelo a těšilo se role vedoucího správního centra a z toho plynoucích výhod.
Členství ve Velkém Světě bylo víceméně omezeno na staré šlechtické rody Koprčanů, a navzdory svému jménu nebyla Benátská republika o nic méně vykořisťovatelská než jakákoli jiná velmoc. V této oblasti tak Benátčané zavedli feudální řád, nakupovali jídlo za dumpingové ceny a zároveň omezili jeho prodej ostatním s vysokými daněmi. Přesto můžeme říci, že Koper měl v té době o něco větší vliv díky své obranné roli pohraniční provincie, kterou měl prakticky po celou dobu své historie.
Ve své konečné podobě zazářil Pretoriánský palác během „století barok“ (17. století), kdy dostal také fasádu, která se honosně vznáší nad hlavním náměstím. O důležitosti budovy a její historii svědčí vestavěné erby šlechtických rodin a busty na bílých mramorových podstavcích, kterými si tehdejší dárci zajistili věčný „záznam“ o sobě.
*** Římský úředník, který se proměnil v zosobnění spravedlnosti ***
Zajímavý příběh má římská „socha spravedlnosti“ na střeše, která byla nalezena v okolí již v období humanismu. Ve skutečnosti je to socha římského úředníka, podobná lublaňskému Emonci, ale po vykopávkách byla interpretována odlišně. Byla to doba hledání kořenů původu města v hluboké minulosti, takže v něm byla rozpoznána bohyně Pallada Athena, která má dokazovat starověký původ města. K tělu byla přidána ženská hlava a do ruky jí byl vložen meč a váhy.
Fontana Da Ponte.
Již na konci 14. století se voda dodávala z pevniny do města, které tehdy bylo na ostrově v moři – teprve později bylo město spojeno s břehem pomocí umělého násypu. V 16. století již žilo v Kopru asi 10 000 obyvatel, kteří museli být zásobováni pitnou vodou, protože zachycování kapající vody v cisternách již nestačilo.
Nikolo Manzuoli v 17. století popsal, jak přesně bylo tehdy město zásobováno vodou – tento vodovod je jedním z největších stavebních úspěchů v bohaté historii města. Manzuoli popsal, že ve vzdálenosti 2 míle ode města vyvěrá ze zemi drahocenná voda, která je pak vedena pod zemí kamennou šachtou na místo zvané „Colonna“. Odtud byly dřevěné trubky vedeny pod mořem (!) na různá místa ve městě. Při nedávných vykopávkách se s těmito trubkami také setkáváme.
Fontana Da Ponte 
Fontana Da Ponte 
Fontana Da Ponte
Da Ponteho kašna stojí na Prešerenově náměstí v Kopru, kterému se kdysi říkalo Mudovo náměstí (Trg Muda). V roce 1666 byla stará kašna nahrazena současnou, která je zhotovena ve tvaru mostu, který je symbolickou vzpomínkou na městského patrona (podestata) a jeho příjmení Da Ponte. Vodní bazén je vyroben ve tvaru osmiúhelníku a je obklopen patnácti pilastry, na nichž jsou vyřezány erby Koprských šlechtických rodin, které přispěly penězi na stavbu studny. Voda stříká do bazénu ze čtyř „maškarád“ na úpatí oblouku. Studna byla používána ke sběru pitné vody až do roku 1898.
Ze sbírky Koprského muzea část 2. – středověk a raný středověk.
Sloveni z.s. 