Na místě, kde se nachází Břeclav, bylo na konci 8. st. sídliště, které se v době Velkomoravské říše (9. st.) stalo jedním z hradisek velkomoravského území – hradiskem Pohansko u Břeclavi. Do něj se v dobách válečných uchylovali zemědělci ze širokého okolí
Po zániku hradiska na začátku 10. st. se tato místa ocitl ve víru válek o velkomoravské dědictví, ve kterých nakonec zvítězili Přemyslovci. Vzniklo tu nové hradiště, které chránilo vstup do Moravy – nacházelo se v místě dnešního břeclavského zámku. A své jméno získalo prý po knížeti Břetislavovi. Břeclavský hrad byl podle archeologů založen někdy po r. 1041. Na počátku 13. století jej získala jako věno manželka Přemysla I. – Konstancie Uherská. Téhož století byl přestavěn v mohutnou románskou pevnost s věží a zdmi tlustými 5m!
První písemná zmínka o Břeclavi (lat. Bretyzlawe) je z roku 1046 – jde o zápis, že z tohoto místa dostala staroboleslavská kapitula půl hřivny a jednoho vola. 🙂
Hrad často měnil majitele, na počátku 15. století získali Břeclavsko do léna Lichtenštejnové. V letech 1426-1434 zde sídlila husitská posádka. Po husitských válkách získali Břeclav a celé panství znovu Lichtenštejnové, a opět břeclavský statek neudrželi! V r. 1527 se stali majiteli panství Žerotínové. Za Žerotínů byl starý hrad přestavěn v renesanční zámek. Když v r. 1618 povstala Morava proti Habsburkům, v čele odbojných moravských stavů stanul břeclavský pán Ladislav Velen ze Žerotína. Po bitvě na Bílé Hoře mu bylo panství zkonfiskováno a jeho jméno bylo přibito na šibenici, což tehdy znamenalo trest smrti vynesený v nepřítomnosti obžalovaného, který po bitvě na Bílé Hoře utekl ze země.
Břeclav byla válečnými událostmi téměř zničena. Při soupisu poddaných pro berní účely v r. 1673 vyplývá, že válku přežilo jen 29 starých usedlíků!
V r. 1658 panství přikoupili k svým moravským državám majitelé sousedního valtického a lednického panství – byli to opět Lichtenštejnové. Zámek sice sloužil pouze knížecím úředníkům jako centrum hospodářské správy panství a lesů.
Na počátku 19. století byl břeclavský zámek upraven do dnešní podoby. Ke křídlům zámeckého objektu byly přistavěny nové věže, ukončené jako by pobořenými korunami podle tehdejší módy.
V roce 1872 byla Břeclav císařským dekretem povýšena na město kvůli nebývalému rozmachu Břeclavi, který nastal po příjezdu prvního vlaku od Vídně dne 6. června 1839. Zakrátko se Břeclav stala prvním železničním uzlem nejen v rakouské monarchii, ale i ve střední Evropě.
(Fotografie jsou ze zámecké vyhlídkové věži, která je otevřena nejen při oslavách 🙂
Sloveni z.s. 