Červenec | 2021 | Sloveni z.s.

Mimochodem, máme tu v lesíku u Břeclavi, u česko-rakouské hranici, krásný antický chrám, který patří na seznam UNESCO 🙂 Chrám, postavený v letech 1817 – 1819, stejně jako „Minaret“ sloužil jako ozdoba Lednického zámeckého parku. Postaven byl pro rodinu Liechtensteinů Josefem Kornhäuselem z Vidně, vedoucím stavby teda byl lichtenštejnský stavitel Poppelack.

Přední stranu chrámu zdobí 10 dórských sloupů, za nimiž je mytologický výjev: bůh Apollón na slunečním voze, taženém čtyřspřežím. V horní části chrámu jsou umístěny sochy, symbolizující čtvero ročních období. Uprostřed oblouku je skupina „amoretů“ s Apollonovou lyrou. Po stranách stojí dva páry antických múz.

Apollo – ve starořeckých a římských mytologiích, zlatovlasý bůh světla se stříbrnými očima, jeden z nejuznávanějších starověkých bohů. Vůdce a mecenáš umění a múz, věštec budoucnosti, léčitel, patron cizinců, ztělesnění mužské krásy. V období pozdní antiky zosobňoval Slunce. Po dobytných kampaních Alexandra Velikého, kult Apolla se rozšířil až do Hindustánu. V římské republice byl jeho kult přijat v 5. století před naším letopočtem. Vrchol jeho úcty padá na vládu Octaviana Augusta. Římský císař „vybudoval“ pro příchod „zlatého věku“ ucelený ideologický systém, jehož garantem měli být císař a Apollo. Postavy bohů, velmi se podobajících Apollu, byly sice známy už od dob Chetitů, neboť je to symbolické znázornění rysů, které lidstvo vždy považovalo za důležité. Ale nám Apollo je znám hlavně v té fázi vývoje společnosti, kdy začali rozlišovat lidskou osobnost od okolní reality. Představuje totiž klasické hrdinství, na rozdíl od období, kdy byl člověk příliš slabý na to, aby odolával silám živlů. Během tohoto období se Apollo stalo božstvem různých kmenů a mimo jiné – kolonizace jako takové…

Zdobit stavby antickými motivy bylo běžné v XVIII. a na začátku XIX. století. Chci zmínit jeden názor (jeden z možných, samozřejmě) na to proč tomu tak bylo. „Antika a její symboly staly zosobněním ideálu dokonalosti, kterému bylo podřízeno vše. Člověk se musel podrobit velkému ideálu a lidské slabosti nebyly trpěny. Proto se i veškeré pozdější ideologie halily do zdobení antiky, neboť ona jim propůjčovala vzezření dokonalosti a spravedlnosti. Proto se i v hmotné kultuře novověké Evropy pak opakovaně ve zlomových společenských událostech prosazovaly antické zdobné prvky. Po období změn a etablování společenské struktury se pak opět prosadily tradiční rostlinné motivy, které provázely nejen dobu nadvlády státu nad jednotlivcem, ale i jeho toleranci k lidským slabostem„… Převzáto z článku „Zdobení a společnost“ z informačního systému… Ústavu nábytku, designu a bydlení MENDELU BRNO! I s obrázkem, který znázorňuje proměny ve společnosti a kolísání módy na ozdoby. Jinde se toto nenašlo… hm, že by nějaká teorie spiknutí? 🙂